Evropský pohár maďarských ohařů Toskánsko

Jak už téměř všichni víte, Remény v říjnu vyhrála Evropský pohár maďarských ohařů. Jak ale celý výlet do slunného Toskánska probíhal?

15697200 1065781776883772 1409039699748091234 n


Evropský pohár maďarských ohařů zbožňujeme, vždy se na něj sjedou chovatelé a majitelé maďarů ze všech koutů Evropy a my tak máme možnost vidět práce psů i z dalekých zemí. Jarda s Remény startovali v roce 2013 v Maďarsku, v roce 2014 v Rakousku a vždy jim chyběla trocha štěstí, které je na soutěžích tohoto typu potřeba více než obvykle. Svým výkonem však přihlížející i rozhodčí oslnila už tenkrát. Však se nás také letos někteří ptali, zda si je pamatujeme, kterak v Rakousku fotili Remény lovící postřelenou koroptev. Pamatujeme Chilly, jistěže pamatujeme. :)
Poháru v Holandsku v roce 2015 jsme se bohužel zúčastnit nemohli, letošní Itálii jsme si ale ujít nenechali. Tentokrát jsme však nevyrazili na „výlet“ sami se psy, ale udělali si takovou menší dovolenou s dětmi. Barču, jakožto umělecky nadaného a uměleckou školu studujícího člena rodiny, krásy Toskánska učarovaly. Amálku zas okouzlil a velmi pobavil náš kamarád a ostřílený matador Petr Zoubek, který na Evropský pohár jezdívá už řadu let. Ale to předbíhám.

Soutěž se konala ve dnech 7. – 9. října. My však vyrazili o pár dní dřív, chtěli jsme z Toskánska stihnout co nejvíce. Cesta by probíhala výborně, nebýt poruchy auta na rakouské dálnici, odtahu do nejbližšího horského městečka, několikahodinového čekání na opravu. Ale zvládli jsme to, jen jsme do Toskánska přijeli v pozdních večerních hodinách. První den, respektive večer jsme se ubytovali v nádherné starobylé vesničce Rivalto a hned se vydali na průzkum. A ráno nanovo, abychom si pořádně vychutnali nezapomenutelný výhled. Po nejlepší snídani v životě jsme se přesunuli o pár km dál. Do Lajatica, kde se Evropský pohár konal. Lajatico je rodištěm Andrea Bocelliho a každý rok zde probíhá jeho koncert pod širým nebem v amfiteátru Teatro del Silenzio. Tam jsme se ale nějak nestihli podívat. Projeli jsme toho ale dost, Lajatico je jako výchozí bod pro výlety do úžasných toskánských měst jako dělané. Viděli jsme Volterru, San Gimignano, Sienu, Florencii. Nejlepší bylo, že jsme se ve stejné době, kdy si v ČR nasazovali první čepice a rukavice, proháněli po Itálii v kraťasech a žabkách.

15782308 1502236616470407 1678108736 n 15800925 1502236729803729 249143559 n 15801145 1502237329803669 1660483190 n 15820398 1502237166470352 1293019908 n 15801566 1502237319803670 143392480 n14625323 985044618290822 671484021 n 

Až jsme si dosyta zavýletovali, začalo to, kvůli čemu jsme vlastně do Toskánska přijeli, Evropský pohár. 7.10. ráno se konalo zahájení a představení všech týmů a soutěžících psů. Za český tým startoval Jarda s Remény (Dunou z Tišnovských revírů), Bríseovnou Damashca Aponivi a Petr Zoubek s úžasnou Ginou (Ummou Plameni pas). Po zahájení jsme vyrazili na terény. První den se běželo derby. Za náš tým startovala Bríseovna. Předvedla vynikající běh, neměla ale štěstí na zvěř. Jako jedna z mála dostala doběh, ve kterém bohužel přešla koroptev. Odpoledne se konala přehlídka exteriéru. Všechny tři české feny dostaly výbornou. Jedno jsme ale nepochopili, za přehlídku exteriéru se rozdávaly úplně stejné body jako za úspěšné běhy. Týmy, ve kterých nestartoval plný počet psů, pak byly ve značné nevýhodě oproti ostatním. Zatím jsme se s takovým bodováním na Evropském poháru nesetkali. Večer jsme poseděli na zahradě našeho penzionu, který jsme měli celý pro sebe, ugrilovali nějakou tu italskou mňamku, dali si úžasné italské víno, klábosili a těšili se na nadcházející den.

Ráno jsme po krátkém zahájení a rozdělní do čtyř baterií vyrazili na nové terény. Ty byly mnohem náročnější než předchozí den. Remény nastupovala na terén jako druhá, běžela výborně, štěstí na zvěř ale neměla. Rozhodčí byli její prací nadšení a dali jí doběh, čili druhou šanci. Brís běžela v baterii jako poslední, svou matku nezahanbila, běžela skvěle, ale také neměla štěstí na zvěř. A také dostala doběh. Podtrženo sečteno, z naší baterie dostaly doběh dvě feny, obě naše! Hrozně jsem si přála, aby alespoň jedna z holek tuhle šanci proměnila. Brisulka neměla ani v doběhu štěstí na zvěř a soutěž tak pro ni ten den skončila. Terény určeny pro naši baterii byly prohledány a Jarda musel s Remény přejet na terén nový. Jakmile ji vypustil, začalo lít jak z konve. Říkala jsem si, že je to marné, ale po chvíli slyším výstřel. Že by? A ono jo. Remča bodovala na hejnku koroptví. V naší baterii bodovali čtyři psi.   Dva byli ohodnoceni známkou velmi dobře a dva výborně. Remény se rozhodčím líbila nejvíc a ocenili ji známkou EXC 1, CACT. V každé baterii může být udělen jediný titul CACT a to vítězi. Každý pes ohodnocený titulem CACT pak běží baráž o CACIT. CACT v tento den dostali pouze psi ze dvou baterií. Remča a italský pes Baktai Fekete Aramis, ten také baráž vyhrál a získal titul CACIT.
Druhý den se baterie, rozhodčí a terény prohodili. Každé baterii byli přiděleni dva střelci, protože se měla tento soutěžní den lovit zvěř. Brís nastupovala na terén jako první. Předvedla neskutečný běh, pokryla terén jako žádný jiný pes ten den, vystavila bažantí slepici, Jarda zvedl ruku jako znamení pro střelce. Ti ale nereagovali dostatečně rychle a než k Brís přišli, byla slepice tatam. Brís s ní udržovala kontakt a minimálně 50 m za ní postupovala. Po vzletu slepice Jarda vystřelil z poplašňáku, protože střelci nestříleli. Já se radovala, že Brisulka bodovala, rozhodčí měl ale trošku jiný názor a za nezvednutí ruky u druhého vystavení body neudělil. Nechápali jsme. O podmínce zvednout ruku nás nikdo neinformoval a jak jsme se pak dozvěděli, v ostatních bateriích to rozhodčí nevyžadovali. Se zkaženou náladou jsme sledovali výkony ostatních psů, kteří měli problém v náročné krytině zvěř dopracovat. Pak přišla na řadu Remény. I ona dostala náročný terén, jaký do té doby nepoznala. Krytina byla v horní části hustá a těžko prostupná, ve spodní části byla úplně holá a zvěři se v ní perfektně utíkalo. Na samém konci běhu Remény vypracovala bažantí slepici, Jarda poučen tentokrát řádně zvedl ruku, střelec neminul, Remény dohledala a přinesla. A měla to v kapse. V baterii bodovala jako jediná a získala ohodnocení Velmi dobrá 1. I druhý den ve své skupině zvítězila. A to jsme ještě netušili, že bodující psi z předchozího dne neměli štěstí a Remény je jediná, komu se podařilo proměnit oba své běhy.
V pozdních odpoledních hodinách se konalo vyhlášení výsledků.

Remény se stala celkovou vítězkou Evropského poháru a získala tato ocenění:

Nejlepší fena maďarského ohaře krátkosrstého, Nejlepší maďarský ohař krátkosrstý, Vítěz Evropského poháru 2016 a titul CACT!!!

 
15726548 1065783063550310 3590256675003893671 n 15697592 1065782270217056 4017667928067694275 n 15747353 1065783933550223 2117117921398410 n
15672782 1065782406883709 8840919546686957492 n 15697200 1065781776883772 1409039699748091234 n 15727167 1065782336883716 8051114287277239176 n
15726859 1065782633550353 5650740824977172112 n 15823031 1065781963550420 5978031531931825959 n 15181220 10209683242350733 416264187164884231 n 15350441 10209786271206390 3260539905821857960 n



Best dog breeder webdesign

© 2014 Damashca Aponivi Vizsla kennel. Tvorba stránek pro chovatele

TOPlist